Stáří je smutné. Ne proto, že přestávají všechny radosti, ale proto, že přestává naděje.

Říjen 2006

Máte sourozence?

27. října 2006 v 12:53 Ankety
Já osobně mám, staršího bráchu....
Strašný..... radši se o něm už nebudu více zmiňovat.....

Co je lepší????

27. října 2006 v 12:43 Ankety
No....?? Tak které máte radši???

O jednom.... no čtěte...

27. října 2006 v 12:35 Příběhy..
Je to smutný ...pro mě....
Byl jednou jeden ..... chlapec, který se narodil s nemoci. Byla to nevyléčitelná nemoc. V 17 letech..... mohl každou chvíli umřit. Žil stále jen stáhnutý v domě, pod dohledem své matky. Jednou už toho ale měl dost, a tak se rozhodl, jednou jedinkrát si vyjít. Poprosil svou matku o dovolení a ona mu to umožnila. Když se procházel svou čtvrtí, viděl množství obchodů.
Když šel okolo obchodu s hudebninami, uvidel nadherné děvce, asi v jeho letech. Byla to láska na první pohled. Otevřel dveře a vstoupil dovnitř. Nedíval se po ničem jiném, jen po ni. Stále více se bližil k přepážce, kde stála. Podívala se na něj a s úsměvem se zeptala: "Mužu vám nějak pomoci?" Během toho si myslel, ze je to ten nejpěknejší úsměv, který ve svém živote viděl. Pocítil potřebu ji políbit práve v tomto momentu. Koktavě ji odvetil:
Ano, eeehhh, uuuhhh... rád bych koupil jedno CD. Bez přemýšleni, vzal první CD, které uviděl a zaplatil. "Chceš to zabalit?" zeptalo se děvče zase s usměvem. Odpověděl že ano, a kýval souhlasně hlavou; ona šla dozadu a pak přišla se zabaleným baličkem, který mu předala. On si jej vzal a opustil obchůdek. Odešel domů a od toho dne navštěvoval tento obchod každičký den, aby koupil nějaké CD. To děvče stále balilo jednotlivé CD a on si je pak vzal domů, položil je nerozbalené do šuplíku. Přiliš se styděl, než aby pozval to děvče, aby si s nim vyšla. Ačkoliv už to zkoušel, nešlo mu to.
Jeho matka se pokusila ho v tom povzbudit, aby se dalši den odvážil, a on se chytl za srdce a, ... a vyšel odvážně k obchodu. Koupil si CD a jako vzdy ho dostal zabalene. Vzal CD a když se ona nedívala, rychle ji nechal na pultu lístek se svým telefonním číslem a vyběhl z obchodu ven.

......Crrrrrr !!!

Matka zvedla sluchátko: "Ano?", byla to ona, ptala se na jejiho syna; matka naprosto zničena začla plakat a řekla: "Ty to neviš? ... Včera zemřel."
Bylo přiliš dlouho ticho, až na pláč matky, který se v sluchátku ozýval. Později vstoupila matka do pokoje svého syna, aby si jej připoměla.
Rozhodla se začít s tříděnim jeho věci. Otevřela šuplik a k jejímu překvapení se tam tyčily hory CD, které nebyly ani rozbalené. Byla zvědavá, bylo tam tolik k videni a ona se nemohla udržet:
Vzala jedno, sedla si na postel a začala rozbalovat CD a našla u nej přiložený i kus papíru. Matka ho vzala do ruky a začla číst. Stálo na něm:"
Ahoj!!! Jsi fakt milý, chtěl by sis se mnou někdy vyjít? Mám tě ráda.... Sofia."
S hlasitou emoci otevřela matka ještě jedno CD, a i z něj vypadl list papíru, ze všech balíčků ....... na všech bylo napsano to samé.
Ponaučení: takový je život..... nečekej příliš dlouho někomu říci, co cítiš.
Pověz to ještě dnes. Zítra může být už příliš pozdě.

Dívka na pokraji skály....

27. října 2006 v 12:34 Příběhy..
Dívka stojí na kraji skály a přemýšlí jestli má skočit. Má skočit?
Skoč,honem skoč,at to máš ze sebou. Ne nemůžu. Co když se rozhodnu špatně? Budu smrti litovat. Vždyt ti ublížil. Chceš ho mít na očích? Ne nechci. Tak skoč. Budeš na něho pořád myslet.Ale já ho mám pořád ráda. Ale on tě zradil.Dá se to napravit. Promluvíme si o tom. A potkáš ho s jeho novou holkou, že? To bych neunesla. No tak skoč! Nemůžu, co moji rodiče? Když se zabiješ,budeš mít od všeho konečně klid. Nemůžu.…
Skoč, vykašli se na ten zkurvenej život. Nemá cenu tady žít. Máš pro co? Nemáš..Skoč!! Po chvíli zavládlo v údolí ticho…po chvíli bylo přerušeno křikem a zase zavládlo ticho..bylo po všem.
Dívka skončila v útrobách údolí. Pohlcena vnitřním hlasem a utrpením.
Jen černí havrani poletovali nad tímto místem a šířili tuto zvěst dál a dál.. Oblohu po chvíli zakryly černá mračna a těžký letní vzduch protrhly kapky deště. Havrani se stihli schovat,ale tělo leželo dál bezvládně ležet.Vlasy,spadlé do obličeje,pozvolna vlhly a na starém vytahaném tričku se zvětšovaly skvrny od krve.. A ona to viděla. Stála nebo se spíš vznášela nad svým tělem.už neměla své tělo,ale duši ano. Stala se duší. Ale není duše více než tělo?
...cítila pocit prázdnoty..takové,že už není ve svém těle,může letět kamkoli. Může se jít podívat kamkoli..co dělají její příbuzní? Truchlí..? Ví , že zemřela?..opdál přijel štastný pár. Kluk a pohledná dívka. Sedli si na deku, kterou sebou přivezli na kole. Lehli si a začali se mazlit. Dívka ce otočila a pohlédla dolů do údolí. Spatřila ji. Spatřila tělo dívky,už dokonale promočené deštěm a krví. Zakřičela,kluk nechápal co se děje,ale dívka mu ukázala prstem směrem na tělo. Oba utekli... Tělo bez duše dál jen leželo..a duše se vznášela dál a dál...
...lehké poryvy větru ji odfoukávali dál od jejího těla....Na chvíli zaváhala-Opravdu se chce vzdálit? Zanechat své tělo jen tak ležet? ...Ale pak jen splynula v vánkem a plula..nejdříve nad loukami a rybníkem..ale pak začala nabírat výšku.. najednou viděla pod sebou město, kostelní vež, celý kraj jako na dlani.... Chtělo se jí brečet, byla zmatená, nevěděla co chce, ani kam míří...jenže nemohla dělat vůbec nic...Byla v rukou vzduchových vírů....
....její duši profoukával studený vítr..teprve jak uviděla svoje tělo,jak bezmocně leží v krvi,uvědomila si,že je mrtvá..že se už nikdy nevrátí do svého těla .Chci zpátky!!! Ale to nepomohlo...je rpyč navždy..ted se bude jen proplouvat mezi mrakama a dívat se na svět, na svět, který chtěla opustit, který opustila a už se do něj nenavrátí..horká slza jí udělala nesouměrnou a neviditelnou čáru na obličeji...
Stálo to za to? Je tohle to, co jsem chtěla? Jak jsem si vlastně představovala smrt? Je to vysvobození? Utrpení? Dostanu se do nebe? Pekla? A existují tyto světy vůbec?
Myšlenky vířily kolem dokola a ona byla stále zmatenější....
Začínala toho litovat...začínala si uvědomovat, že jí bude chybět rodina. Její máma, která jí vždy pomohla, vždy jí poradila, někdy vynadala, ale v jádru měla pravdu.
Táta...moc si s ním nerozuměla, ale bude jí chybět..měl dobrý smysl pro humor..s bratrem se věčně hádala...ale teď....cítí k němu lásku-sourozeneckou lásku..
Oči se jí zalily slzami..dál a dál jí vítr odfukoval..vzdalovala se..ten pocit prázdnoty se čím dál prohluboval.... je konec..
V dáli se ozvalo houkání....tudůtudůtudůtudůůů ohlédla se..spatřila sanitku jak jede k jejímu tělu. Od někud se ozval hlas..."máš možnost se vrátit pokud chceš, musíš se jen včas dostat ke svému tělu".
Ano, ano! chci.....
Zkoušela pohnout sebou...nešlo to...fooukal moc silný vítr..nešlo to
Už už byla u svého těla...překonala tu mocnou sílu větru..těšila se na svou rodinu,jak je všechny obejme a políbí.Bratrovi řekne že ho má moc ráda,že bez něho nemůže být.Rodičům,že je nikdy neopustí.. Ale...uviděla jak lidé ze záchranky se zvedli a kráčeli ke svému vozu..
Ne,nestihla to.Nějaká mocná síla ji odvanula pryč od svého těla.Plakala.Už nikdy se neuvidí se svou rodinou...ne to přece nechtěla to ne! Bylo pozdě, pozdě na nějaké přehodnocování své smrti..už to nelze vrátit. S touto myšlenkou se nechala unést lehkým letním vánkem nasáklým deštěm. Už je konec....

obrázky

26. října 2006 v 12:34 Simpsnovi

Co o nich možná ne/víte...

26. října 2006 v 11:53 Simpsnovi

15 věcí, které jste (ne)věděli o Simpsonových

1. Ve Spojených státech je sto jedenadvacet Springfieldů.
2. Smithers je opravdu homosexuál.
3. Bart Simpson má v drtivé většině dílů serálu oranžové tričko. Na rozdíl od světle modrého, které má jako gumová figurka.
4. Homerovi Simpsonovi je 36 let, i když v několika dílech seriálu je uvedeno 38 a 39.
5. V mnoha epizodách hraje v úvodních titulcích Lisa sólo na saxofon. Jen ke konci dvanácté sezony Simpsonových zahrála ve sto osmačtyřiceti dílech jedenadvacet saxofonových sól.
6. Podle hlasování prováděného ve Spojených státech je nejpopulárnější postavou seriálu o Simpsonových Homer, hned za ním Bart. Na dalších místech se umístil Lisin spolužák Ralph, dále pokračují sama Lisa a hned za ní pan Burns. Marge je na žebříčku popularity až na třicátém místě.
7. V jednom z dílů má Milhouse trenýrky s Teletubbies.
8. Na to, že je Maggie jenom jeden rok, je až příliš inteligentní. Umí zacházet s dálkovým ovladačem, z hraček poskládá E = mc² nebo dokonce řídí Homerovo auto.
9. výroba jednoho dílu Simpsonových trvá od šesti do osmi měsíců.
10. Svůj hlas propůjčil dokonce i Michael Jackson. Namluvil postavičku jménem Leon Kompowsky, který si myslel, že je Michael Jackson.
11. Tvůrce Simpsonových Matt Groening načrtl svoje hrdiny během patnáctiminutového čekání na producenta Jamese L. Brookse.
12. V epizodě s názvem Homerova odysea se Burnsův noshled Smithers objevuje jako černoch. Není to záměr, ale chyba animátorů. Smithers měl být žlutý jako ostatní.
13. Nedaleko Las Vegas stojí replika domu Simpsonových. Postavila ho v roce 1997 firma Pepsi jako hlavní cenu v jedné své soutěži. Dům vyhrála třiašedesátiletá dáma, která se rozhodla dům zpřístupnit ostatním milovníkům seriálu jako atrakci.
14. Jeden z animátorů Simpsonových je i muž jménem Eric Stefani, bratr Gwen Stefaniové z kapely No Doubt. Ve skupině dokonce i hrál, ale opustil ji rok předtím, než se stala slavnou.
15. Jména postav Flanders, Van Houten, Quimby a Lovejoy vznikla podle názvů ulic v oregonském Portlandu.

Oblíbený předmět..

18. října 2006 v 13:38 Ankety
Jaký je tvůj oblíbený předmět ????
Já osobmě mám ráda výtvarku...
A nesnáším: fyziku a češtinu.